Stát stále nemá jasno, kam složí radioaktivní opad, i když utratil téměř dvě miliardy

Na kritiku procesu hledání úložiště pro trvalou skládku jaderného opadu upozornilo naši redakci ekologické sdružení Calla. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla se Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) pozastavuje nad účelností a hospodárností provozu podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, který nechala postavit a provozuje jej Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na místě bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky. Navazuje tak na pochyby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i místních spolků. Těm vadí, že podzemní laboratoř vznikla bez opory v tehdy platné vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a bez toho, aby o investicích do přípravy a stavby PVP (107 mil. Kč) rozhodla vláda skrze každoročně schvalované plány činnosti SÚRAO.

Podle NKÚ na přípravu a vybudování podzemního výzkumného pracoviště Bukov, jeho provoz a na realizaci výzkumného experimentálního programu vynaložilo SÚRAO z jaderného účtu do roku 2019 celkem 506 mil. Kč, z toho 444 mil. Kč na vylepšení ekonomiky GEAM o.z. (s.p. DIAMO). Vláda také v dubnu 2020 souhlasila, že DIAMO získá za zajištění provozuschopnosti PVP Bukov do roku 2030 dalších 2,8 mld. Kč.

NKÚ ve své zprávě uvádí: „SÚRAO měla k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na slabé stránky podzemního výzkumného pracoviště Bukov, jako je obecnost výzkumného experimentálního programu, technické řešení, nepřenositelnost části výsledků experimentů, geologická odlišnost vybrané lokality, nízká efektivnost výdajů a technické a personální prolínání provozu pracoviště a provozu dolu Rožná včetně prolínání příslušných nákladů.“

"Projekt PVP Bukov vzbuzuje pochyby z hlediska skutečné přínosnosti záměru a ekonomičnosti vynaložených prostředků, k čemuž se již kriticky vyjádřil Státní úřad pro jadernou bezpečnost i Nejvyšší kontrolní úřad. Rozkrytí souladu vzniku tak drahého projektu vyvádějícího peníze z jaderného účtu se zákonem a vyvození adekvátních důsledků, by mělo být na pořadu dne.“ "okomentoval závěry NKÚ Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Ministerstvo opomíjí práva obcí

Vedle smysluplnosti utrácení prostředků z jaderného účtu kritizuje NKÚ také neplnění úkolů ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě zákona o zapojení obcí do výběru úložiště: „Výběr lokality negativně ovlivňuje nesouhlas dotčených obcí a s tím související absence právní úpravy týkající se zapojení obcí. Návrh věcného záměru zákona o zapojení dotčených obcí do výběru lokality mělo MPO předložit vládě ČR ke schválení v roce 2019, ale předložilo jej až 18. května 2020. Cílem zákona má být zajištění zájmu obcí, posílení jejich postavení při výběru lokality hlubinného úložiště a vytvoření právního rámce s jasně specifikovanou rolí dotčených obcí.“.

Tento přístup ministerstva průmyslu vadí zejména zástupcím Platformy proti úložišti, která sdružuje 51 měst, obcí a spolků z lokalit dotčených procesem vyhledávání hlubinného úložiště. Platforma upozorňuje, že pomalu končí další čtyři roky volebním období, ve kterém se vláda zavázala vyřešit nerovnoměrné postavení obcí, ale reálně se nic nestalo.

Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon. Urychlené dokončení návrhu zákona se zapojením obcí do jeho připomínkování slíbil na jednání se starosty 17. července 2019 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Na zaslané připomínky ale Havlíčkův úřad nebral zřetel a verze připravovaná pro vládu tak byla v rozporu se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti.

Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, shrnul zkušenosti dotčených obcí: „Bohužel ztrácíme důvěru k ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi, který na osobním jednání se starosty sliboval nový přístup státu k obcím a občanům, zajištění a projednání zákona, řešení kompenzací, návštěvy postižených lokalit, atd. Bohužel, opět - sliby chyby.“ Podle Kláska navíc stát nemusí s úložištěm spěchejme. Měl by naopak vyhledávat jiné možnosti, jak s vysoceradioaktivním odpadem naložit.

Zdroj: calla.cz, NKÚ

FOTO: ilustrační, flickr.com