Trump zelenou revoluci nezastavil. Levnější je klima zachránit, než jej dál ničit

Joe Biden se ve svých předvolebních slibech zavázal, že do 15 let nebude energetika v USA produkovat emise a do poloviny století budou emise téměř nulové úplně. Takový směr naopak kritizuje Donald Trump, který řešení v oblasti změn klimatu považuje za škodlivé pro americkou ekonomiku.

Trump není první, kdo v USA varuje před domnělými vysokými náklady za vyřazení uhlí a jeho náhradu v zelené energetice. Kritiku investic do šetrné energetiky však již před lety lehce odrazil ekonom a nobelista Paul Krugman, který na svém blogu v The New York Times reagoval na kritiku Americké obchodní komory vůči Obamovým plánům na redukci emisí. Podle obchodní komory prý hrozilo, že tato realizace bude stát ročně 50 miliard dolarů do roku 2030. Krugman se nad uvedeným číslem zamyslel: „Je 50 miliard dolarů hodně? Pojďme se podívat na dlouhodobé prognózy Rozpočtového výboru Kongresu (CBO). Ty říkají, že průměrné roční HDP v USA mezi lety 2014–2030 bude 21,5 bilionu dolarů. Takže Komora se nám vlastně říká, že můžeme dosáhnout významného snížení emisí skleníkových plynů za cenu ve výši 0,2 procenta HDP. To je přece levné!“

Trump zelené zdroje nezastavil

Současný prezident USA se využití obnovitelných zdrojů během svého mandátu vysmíval. Doslova legendárními se staly jeho prohlášení o tom, že využití větrné energie může vyvolat rakovinu.

Komická stránka projevů však realitu trhu v USA příliš neovlivnila. Koncem minulého roku podle oficiálních dat energie z obnovitelných zdrojů vůbec poprvé za 130 letou historii překonala energii z uhlí. Propad uhlí v minulém desetiletí je vedle nastupu levných solárních a větrných elektráren dán také posilující rolí zemního plynu. Největším zeleným zdroje elektřiny je ve Státech vítr. Na konci roku 2019 dosáhl v USA celkový instalovaný výkon větrných turbín 103 gigawattů (GW). V uplynulém desetiletí bylo nainstalováno celých 77 % z tohoto množství.

Zelené zdroje budou nadále posilovat. Podle Federální komise pro regulaci energetiky jejich výkon během následujících tří let naroste o téměř 51 GW. Naopak mix konvenčních zdrojů čítajících zemní plyn, ropu a jádru klesne téměř o 2 GW za stejné období.

Rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje příznivá ekonomika. Nové projekty svou cenou konkurují uhlí i jádru. Bez ohledu na Trumpovo zpochybňování klimatické politiky a potřeby snižovat emise se k přechodu na 100% obnovitelný systém přihlásilo 20 federálních států: Arizona, Connecticut, Florida, Georgia, Illinois, Maryland, Massachusetts, Michigan, Minnesota, New Jersey, Severní Karolína, Oregon, Pensylvánie, Wisconsin, Virginie, Washington, Kalifornie, Nové Mexiko, New York, Maine. K úsilí o naplňování zelené energie se zavázalo 150 měst, které zastupují téměř třetinu americké populace. Nejde jen o závazky. V letech 2018 a 2019 byly nákupy energie z obnovitelných zdrojů provedené místními vládami více než třikrát vyšší než v roce 2017.

Na co lze vsadit

Klesající ceny větru, slunce a skladování energie jsou dolů tak rychle, že nové analýzy ukazují ještě rychlejší transformaci energetiky ve Spojených státech. Podle studie zpracované experty z Kalifornské univerzity v Berkeley lze v USA do roku 2035 dosáhnout přechodu na 90 % čisté elektřiny - aniž by došlo k růstu cen elektřiny pro koncové zákazníky. Naopak může dojít k 10% snížení velkoobchodních cen. Letošní studie Kalifornské univerzity tak dává za pravdu v úvodu zmíněným slovům nobelisty Krugmana.

Transformace americké energetiky na téměř bezuhlíkovou by vyvolala příležitost pro investice ve výši 1,7 bilionu dolarů. Rozvoj nových oborů by přinesl 500 tisíc pracovních míst, snížil emise v celé ekonomice o 27 % a do poloviny století zamezil až 85 tisícům předčasných úmrtí. Model přitom nestojí na vodě: experti simulovali hodinový provoz energetického systému v USA po dobu 60 000 hodin ve 134 regionálních zónách, 310 přenosových vedení a více než 15 000 jednotlivých zdrojů energie.



Studie počítá se zdvojnásobením výkonu energeických zdrojů v USA: během následujících 15 let musí být postaveno 1 100 GW nových větrných a solárních elektráren. Pro stabilitu sítě je pak doplní na 150 GW systémů pro skladování energie. Autoři přitom připouští, že lze jejich pohled označit za konzervativní. Ve svém modelu počítají také se současnými vodními a jadernými elektrárnami a nejde jim o jejich nahrazení novými obnovitelnými zdroji.

Masivním benefitem pro ochranu klimatu je pak redukce emisí v energetice téměř k nule: emise oxidu uhličitého by byly sníženy o 1300 milionů metrických tun (88 %) do roku 2035, zatímco emise oxidů dusíku by poklesly o 96 % a emise oxidu siřičitého by se snížily o 99 %.

Čistá energie pro všechny

Bezesporu bude zajímavé sledovat, zda se v případě vítězství Joe Bidena podaří nastartovat rychlý přechod na čistou energetiku. Jak ukazuje analýza Kalifornské univerzity, dky technologickém pokroku již neplatí často tradovaná obava, že zlepšení životního prostředí stojí moc peněz. Ve skutečnosti lze zlepšit ekonomiku a současně ušetřit lidem peníze. Klíčovým produktem transformace energetiky je pak také snížení emisí a tedy řešení změny klimatu.

Prezidentský kandidát demokratů Joe Biden již v průběhu volební kampaně nastínil svůj plán boje se změnami klimatu. Tu považuje doslova za existenční hrozbou pro USA. Plán předpokládá vytvoření milionů pracovních míst díky budování obnovitelných zdrojů energie ale také v oblasti renovace budov a rozvoje čisté mobility. Následující dny ukážou, zda dostane důvěru voličů pro návrat USA k odpovědné politice chránící životní prostředí.



Zdroje: EIA, solarpowerworldonline.com, 2035report.com

FOTO: Science in HD