Levné obnovitelné zdroje vytlačí uhlí z trhu. Světovou energetiku ovládne vítr a slunce

Zelená energie má v příštích desetiletích přilákat přibližně 11 bilionů dolarů investic, uvádí analýza agentury BloombergNEF (BNEF) ve své výroční zprávě New Energy Outlook. Bloomberg propočítal, kdy by mohlo dojít k obratu v růstu emisí zodpovědných za klimatickou změnu. Množství oxidu uhličitého bude narůstat do roku 2027. Tento rok dosáhne svého vrcholu a pak meziročně klesnou o 0,7 %.

Faktor, který neočekávaně zajistí snížení emisí, je pandemie koronaviru. Dosavadní odhady BNEF ukazují, že pokles ekonomiky v důsledku COVID-19 vymaže emise, které by byly v energetice vypuštěny za 2,5 roku mezi současností a polovinou století.

"Dalších deset let bude mít zásadní význam pro proměnu energetiky," uvedl Jon Moore, výkonný ředitel BNEF. Klíčové oblasti, které přinesou řešení jsou podle než akcelerace výstavby větrných a solárních elektráren a urychlení nástupu elektromobilů.

Podle předchozí analýzy BloombergNEF je již dnes na světě větrná a solární energie ve většině světů nejlevnější formou elektřiny při srovnání nově budovaných zdrojů. Do pěti let však podle expertů Bloomberg dojde ještě k zásadnějšímu obratu: začne být nákladnější provozovat stávající uhelnou nebo plynovou elektrárnu, než stavět nové solární nebo větrné parky. Podobné trendy potvrzuje také v řijnu prezentované výhledy Mezinárodní energetické agentury. Ekonomika tak začne z trhu vytláčet fosilní zdroje energie.

Ovšem jak experti z Bloomberg připomínají, ochrana klimatu nemůže spoléhat pouze na růst obnovitelných zdrojů energie. Snížení emisí o necelý procentní bod by znamenalo růst teploty o 3,3 °C do konce století. Svět potřebuje dosáhnout rychlejší poklesu a to nejméně o 6 % ročně, pokud chce zajistit maximální růst teploty o 2 °C nebo 10 % pokud chce zastavit přírůstek globální teploty na 1,5 °C.

Jak zpráva výhledech v nové energii připomíná, využití fosilních paliv je krajně obstarožní věc plná plýtvání - ať již při dopravě ropy nebo při samotné přeměně uhlí v energii. Naopak obnovitelné zdroje a elektrické motory jsou oproti tomu neuvěřitelně účinné. Přeměna ekonomiky poháněné moderní energetikou výrazně sníží množství spotřebované energie i bez skutečného snížení poptávky.

Nasycení zeleného trhu

Bloomberg také upozorňuje, že další pokles cen solárních a větrných elektráren nepůjde tak rychle, jako jsme byli svědky v uplynulém desetiletí. Cena fotovoltaických modulů klesla od roku 2010 o zhruba 80 %. S každým dalším instalovaným megawattem si však začnou obnovitelné zdroje konkurovat i sobě navzájem. Trh by se podle citované analýzy měl nasytit při dosažení míry 80 % elektřiny ze slunce nebo větru. Pro to je na řadě trhů však ještě dlouhá cesta. Například v Česku se všechny typy obnovitelných zdrojů podílí na dodávkách elektřiny jen 13 %.

Nástup čisté mobility

Dalším z trendům, které Bloomberg ve své zprávě sleduje, je nástup elektromobilů. Agentura předpokládá, že se stanou konkurenceschopnými v roce 2025. Vrchol spotřeby ropy v dopravě pak přijde v roce 2031. Do poloviny století připadne na elektrovozy 65 % všech kilometrů, které najednou během roku osobní automobily. Již v současné době pomáhají elektromobily uspořit 1 milion barelů ropy denně.

Výzvou pak bude také dekarbonizace letecké a lodní dopravy. Emise z velkých lodí by mohly odpadnout redukcí spotřeby ropy. BNEF odhaduje, že třetina námořních mil při přepravě nákladů připadá právě na transport fosilních paliv po celém světě a až 70 % z této části tvoří doprava ropy. Letecká doprava pak očekává na nástup nových technologií. Testují se letadla s elektropohony a elektřinou uloženou v bateriích. Pro dlouhé lety však může být vhodnější alternativou také vodík, na ten sází evropský výrobce dopravních letadel Airbus. Rozběh bezuhlíkových řešení v dopravě se však neobejde bez vládní podpora pro vývoj nových řešení.

Aktivní domácnosti

Očekávaným trendem budoucnost bude také používání elektřiny k vytápění domů a v osobní dopravě. V kombinaci s místními obnovitelnými zdroje, typicky solárními panely na střechách domů, přinese potřebou úsporu emisí. Jen přechod na tepelná čerpadla místo plynových kotlů by podle zjištění BNEF zefektivnil vytápění budov o několikanásobně. Lokální produkce energie také sníží ztráty při přenosu energie z centralizovaných zdrojů. Pokud obnovitelné zdroje získají větší podíl na energetickém mixu, svět bude potřebovat méně energie k výrobě stejného množství elektřiny.

Přispět k tomu může každá domácnost. Investice do vlastní solární elektrárny instalované na rodinném domě se vrátí již za 7 let. Fotovoltaické panely vydrží vyrábět čistou elektřinu až 40 let.

Každý rok domácnosti uspoří solární elektrárna i 13 tisíc korun.

Zdroje: Bloomberg

FOTO: Thomas Richter