Znečištěné ovzduší má vliv na respirační potíže. Podle vědců zhoršuje průběh COVID-19
Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě. V České republice kvůli škodlivým prachovým částicím zemře každý rok zhruba 10 tisíc obyvatel. Vědci z prestižní univerzity Harvard ve Spojených státech zjistili, že škodlivé částice ve vzduchu zvyšují úmrtnost na nebezpečný koronavirus o více než 10 %. Podobné účinky částic PM2,5 byly prokázány i u klasické chřipky. Místní samosprávy nemají mnoho nástrojů, jak s částicemi bojovat. Mohou je však monitorovat a varovat občany před zvýšeným výskytem v ovzduší.
TZ Agdata
30. 8. 2020
Výzkum se zaměřil na více než 3000 amerických okrsků (zhruba 98% pokrytí celé země) a na základě zjištěných dat o kvalitě ovzduší, zplodin z automobilů či uniklých prachových částic z továren vyplynulo, že čím horší kvalita ovzduší, tím více občané v daném místě mají horší průběh při onemocnění chřipkou a koronavirem. "Tato studie dokazuje, že země s více znečištěným ovzduším budou zaznamenávat vyšší úmrtnost na COVID-19. Podle našich dat o více než 10 %," řekla profesorka Francesca Dominici, vedoucí výzkumu.
Vědci rovněž dokázali, že i drobné navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na COVID-19. Respirační potíže spojené se znečištěným ovzduším ovšem nejsou jen problémem Spojených států. Například v rámci projektu Clear Air For Europe, který provedla Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi 30 velkých evropských měst, se ukázalo, že z hlediska znečištění ovzduší prachem je nejhorší situace v Praze. Nejen Pražané, ale například obyvatelé Mostecka nebo Moravskoslezského kraje se musí se zplodinami potýkat v podstatě denně.
„Znečištění ovzduší vnímáme jako velký problém, který trápí značnou část naší země. I proto jsme se rozhodli, že se městům a obcím pokusíme pomoci a vybudovali jsme projekt Agdata City, který městům pomáhá s monitoringem stavu ovzduší. Máme za sebou pilotní projekty na Karvinsku a Brněnsku a podle prvních ohlasů služba místním obyvatelům pomáhá. Vzhledem k tomu, že zejména částice PM2,5 mají neblahý vliv na průběh chřipky či COVID-19, považujeme za důležité, aby starostové začali více kontrolovat, jaký vzduch jejich občané dýchají,“ uvádí Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a obchodní ředitel českého startupu Agdata.
Zastupitelé českých samospráv tak mohou kromě fyzického znečištění monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci. „Aktuálně pracujeme na tom, aby se o nárazovém znečištění vědělo co nejdříve mezi občany města. Je naprosto zásadní, aby dotčení lidé měli informace o tom, zda je například nebezpečné větrat či chodit ven. Tyto informace jsou potřebné například pro lidi s respiračními problémy či pro ředitele mateřských škol,“ uzavírá Lukáš Musil.