Španělsko může od uhlí odejít ještě dřív než v roce 2030
Ještě v roce 2018 pocházelo téměř 15 % veškeré elektřiny ve Španělsku z uhelných elektráren. Spalování uhlí však vytvářelo také 15 % španělských emisí. Dnes je Španělsko na dobré cestě, stát se lídrem v Evropě při ukončování výroby energie spalováním uhlí. Již před rokem a půl uzavřelo všechny své uhelné doly a v současnosti uzavírá také uhelné elektrárny. V květnu 2020 se spalování uhlí na výrobě elektřiny ve Španělsku podílelo jen 1,4 %.
Luboš Pavlovič
6. 8. 2020
Už v září 2019, uvedl generální ředitel největší španělské energetické společnosti Endesa Jose Bogas, že pokud se bude trh s energiemi vyvíjet tak, jako doposud, bude Španělsko donuceno opustit spalování uhlí o pět let dřív, než se původně plánovalo, tedy v roce 2025. A zdá se, že jeho předpověď vychází.
Podle výzkumu ze začátku roku 2020 by devět z 15 existujících uhelných elektráren ve Španělsku nemohlo být „do roku 2021 v provozu“, bez výrazných veřejných investic nezbytných pro splnění přísnějších pravidel EU. Na trhu se navíc začala výrazně vyplácet energie vyrobená z plynu a obnovitelných zdrojů, protože v roce 2019 vystoupala cena emisní povolenky za vypuštění tuny oxidu uhličitého nad 25 eur.
Konec uhlí a investice do obnovitelných zdrojů
30. července 2020 byl proto ukončen provoz takřka poloviny uhelné kapacity Španělska a došlo k uzavření sedmi uhelných elektráren. Řada z nich už měsíce energii nevyráběla, protože by to bylo příliš drahé.
Rychlý přesun Španělska od uhlí k jiným zdrojům energie je zajímavý i proto, že dřívější uhelná velmoc se (mimo jiné i díky dlouhé politické krizi) nezavázala k pevně stanovenému termínu odchodu od uhlí, ale byla k němu donucena vývojem na trhu s energií.
Mezi sedmičkou prvních zavřených elektráren je také elektrárna As Pontes v Galicii, která byla s výkonem 1,4 gigawattů největší ve Španělsku. Její majitel, společnost Endesa - největší dodavatel energie na španělský trh - uvedl, že k ukončení provozu jeho uhelných elektráren vedly „rozsáhlé změny tržních podmínek způsobené zvýšením ceny povolenek CO2 a prudkým poklesem ceny plynu“. Tyto změny podle něj „významně ovlivnily konkurenceschopnost elektráren“. Endesa nyní plánuje investovat 1,6 miliardy eur, aby nahradila ztracenou kapacitu stanice As Pontes celkem 1,5 gigawattů nové větrné kapacity, kterou plánuje nainstalovat do roku 2026.
V červenci 2020 pak ukončení činnosti svých dvou uhelných elektráren ohlásila také portugalská společnost EDP, která dosud tvrdila, že její elektrárny jsou nezbytné pro stabilitu přenosové soustavy.
Podle představitelů Greenpeace Španělsko je současný vývoj vyvrcholením jejich třicetileté kampaně za uzavření uhelných elektráren. Jejich specialistka na energetiku a změnu klimatu Tatiana Nuño komentovala situaci pro server Electrek slovy: “Jak to tak vypadá, v roce 2025 už nebudeme z uhlí vyrábět nic.”
Na ekonomický kolaps energie z uhlí je však navázána i nová politika španělského státu. Vláda socialistického premiéra Pedro Sancheze se mimo jiné zavázala v období 2021–2030 navýšit solární kapacitu Španělska o dalších 2,3 gigawattů, čímž bude výkon solární energie ve Španělsku tvořit 39,2 gigawattů.
Autor je mediální koordinátor uhelné kampaně Greenpeace ČR.
FOTO: Gustavo Quepón