Masky a roušky: z nedostatkového zboží odpad, který ohrožuje oceány

Francouzská nezisková organizace Opération Mer Propre, která se mimo jiné zabývá sběrem odpadu na pobřeží Francouzské riviéry, začala na znečištění pobřeží jednorázovými ochrannými pomůckami upozorňovat již v minulém měsíci. Pracovníci neziskové organizace našli v moři jednorázové roušky plovoucí jako medúzy a latexové rukavice pokrývající mořské dno. Joffrey Peltier, který je členem Opération Mer Propre popsal nález tuctů rukavic, roušek a obalů od dezinfekce ve vlnách Středozemního moře jako „Covid waste“, tedy odpad způsobený koronavirem. Jednorázové ochranné pomůcky se v moři přitom misí s obvyklými jednorázovými kelímky nebo hliníkovými plechovkami.

Roušky plavou kolem Francouzské riviéry i asijských ostrovů

Počet nalezených roušek a latexových rukavic Peltier zatím nepovažuje za alarmující, obává se však, že se jedná o nový druh znečištění, který se může proměnit v zásadní problém po celém světě, kde lidé tyto ochranné pomůcky proti koronaviru používali a stále používají. “Je to příslibem znečištění, které nastane, pokud s tím nic neuděláme,“ řekl Peltier pro Guardian, který o potenciální hrozbě znečištění oceánů jednorázovými ochrannými pomůckami informoval. Jenom ve Francii přitom vláda objednala dvě miliardy jednorázových roušek. „Když si to spočítáte, tak riskujeme, že budeme mít brzy ve Středozemním moři více jednorázových roušek než medúz,“ napsal Laurent Lombard z Opération Mer Propre na sociálních médiích spolu s videem z ponoru zobrazujícím roušky spletené řasami a zašpiněné latexové rukavice v moři poblíž francouzského Antibes.

“Tyhle roušky jsou ekologickou časovanou bombou, protože se rozkládají zhruba 450 let a budou mít dlouhodobé dopady na naše životní prostředí,“ napsal v dopisu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi Peltier. V dopise se snažil prezidenta přesvědčit, aby ve věci jednorázových ochranných pomůcek a jejich dopadů na životní prostředí dělal více.

Francouzští ochránci přírody však nejsou jediní, kteří se znečištění, jež mohou jednorázové ochranné pomůcky způsobit, obávají. Již dříve v tomto roce zveřejnila nezisková organizace OceansAsia sídlící v Hong Kongu své obavy z nálezu jednorázových roušek u pobřeží neobydlených ostrovů Soko. “Na zhruba 100 metrové pláži jsme jich našli 70,“ řekl Gary Stokes z OceansAsia pro Guardian. O týden později se objevilo dalších 30 roušek „A to se jedná o neobydlený ostrov uprostřed ničeho,“ dodal. Ze zvědavosti potom Stokes začal pátrat, jak daleko se takové roušky v přírodě dostanou a procházel další přilehlé pláže. „Našli jsme je všude. Od té doby, kdy se roušky začali nosit, nacházíme je na plážích,“ uvedl Stokes a dodal, že má podezření, že si tyto roušky mohou delfíni a sviňuchy, které se v těchto vodách pohybují, splést s jídlem. „Stále je nacházíme mrtvé a pouze čekáme na pitvu, která potvrdí, zda uvnitř nich najdeme roušku. Obávám se, že je to nevyhnutelné,“ dodal.

Zaplaví svět odpad z ochranných pomůcek?

Dopady používání jednorázových roušek na životní prostředí se již také zabývají některé studie. Jedna z nich předpokládá, že pouze ve Velké Británii, kde by každý člověk používal jednu jednorázovou roušku na den, dojde k vytvoření 66 000 tun kontaminovaného odpadu a dalších 57 000 tun plastového odpadu.

Organizace Ecochain také uvedla, že uhlíková stopa bavlněné roušky vlastní výroby je z hlediska použitého materiálu o 20 % vyšší než uhlíková stopa jednorázové plastové roušky. Důvodem je, že bavlna má sama o sobě vcelku vysokou uhlíkovou stopu. Autoři studie však uznali, že tento výsledek neposkytuje celkový obraz, protože používání bavlněné roušky je dlouhodobé. Během 30 denního cyklu se tak uhlíková stopa bavlněné roušky výrazně snížila, oproti používání jednorázových roušek.

V organizaci UCL Plastic Waste Innovation Hub zase zkoumali environmentální dopady jednorázových masek a různých roušek na více použití. V rámci hodnocení životního cyklu roušky na více použití, ve kterém bylo zahrnuto i opakované praní, vítězí jasně opakovatelně použitelná rouška nad tou jednorázovou, protože se šetří materiál, který končí v koši. Jednorázové plastové roušky mají tak desetinásobný dopad na životní prostředí než znovupoužitelné roušky.

Používejte znovupoužitelnou bavlněnou roušku

Problematické samozřejmě je, že jednorázové roušky a rukavice není možné recyklovat. Nejen vzhledem k jejich kombinovanému složení, ale hlavně z bezpečnostních důvodů. Oficiální způsobem, jak se zbavovat jednorázových roušek, je podle ministerstva tento: roušky je nutné zabalit do mikrotenového nebo igelitového sáčku či pytle a hodit do směsného odpadu. Roušky by se neměly volně vyhazovat do odpadkového koše ani nechávat nikde pohozené. Jedná se totiž o kontaminovaný odpad, který může obsahovat potenciální zdravotní hrozby.

Současně však znamenají hrozbu pro životní prostředí a igelitové sáčky, do kterých je třeba je zabalit, tomu nepomáhají. Proto jedinou schůdnou možností, jak se v době koronavirové chovat zodpovědně, a přitom šetrně k životnímu prostředí je vlastnění bavlněné roušky na více použití, kterou budete používat až do roztrhání.

Zdroj: WeForum, Guardian, Circular, Trideniodpadu

FOTO: Gilbert Mercier