Co nás naučila korona: život bez auta, omezení letů a veganská dieta

Podle mezinárodního vědeckého týmu v čele s vědci z Univerzity v Leedsu by vlády po celém světě měly během znovuotevírání ekonomik vzít v potaz a zavést účinná opatření spotřeby, které pomohou produkci skleníkových plynů snížit.  “Potřebujeme celkovou změnu myšlení. Musíme se dohodnout na objemu emisí, který může každý z nás vyprodukovat svým chováním a planeta si s nimi ještě dokáže poradit. V rámci takových opatření můžeme žít spokojeně a neubližovat,“ uvedla vedoucí vědeckého týmu doktorka Diana Ivanova z Univerzity v Leedsu pro BBC. 

Elektromobil, renovace domu nebo vytápění z obnovitelných zdrojů

Spolu se svým týmem, na základě 7 tisíc existujících studiích, sestavila list nejefektivnějších změn v chování domácností, které povedou ke snížení produkce emisí. “Desítka nejlepších možností je dostupná všem, a to bez nutnosti zavádění kontroverzních a drahých nových technologií,“ řekla Ivanova. Podle ní se během koronavirové karantény ukázalo, že většina lidí dokáže žít bez použití aut a chodit pěšky nebo jezdit na kole. 

Žebříček činností, jejichž omezení povede k největšímu snížení emisí, proto také vede život bez auta. Následuje využívání elektromobilů, omezení jednoho zpátečního letu na dlouhou vzdálenost ročně, využívání obnovitelné energie a ježdění veřejnou dopravou. Na šestém místě se potom umístila rekonstrukce a renovace budov, veganská dieta bez potravin živočišného původu, používání tepelného čerpadla a dvě poslední místa seznamu zaujímá používání vylepšeného kuchyňského vybavení pro vaření a vytápění z obnovitelných zdrojů energie. 

Tuny ušetřených emisí ročně

„Zaměření se na úspory energií v domácnostech představuje největší výzvu s nejlepšími dopady na životní prostředí. Koronavirová krize přitom ukázala, že život bez auta je možný a má velké pozitivní dopady na životní prostředí. Současná situace by také měla motivovat vlády k tomu, aby zavedly politická opatření zaměřená na omezení spotřeby,“ řekla autorka studie a dodala, že nadbytek spotřeby úzce souvisí s environmentálními katastrofami. Studie přitom ukazuje možnosti, na které bychom se měli zaměřit, abychom se vypořádali s klimatickou krizí. V číslech by potom jedna osoba, která se bude řídit všemi doporučeními průměrně ušetřila devět tun emisí za rok, a to v kontextu zvýšené spotřeby a nadprůměrného příjmu. 

Život bez auta uspoří 2,04 tun CO2 ročně na osobu za rok, řízení elektromobilu potom ušetří 1,95 tuny CO2 a vynechání jednoho dálkového zpátečního letu ročně 1,68 tun oxidu uhličitého. Zavedení veganské diety do běžného stravování také pomůže uspořit emise, ale pouze 0,8 tun ročně. V doporučeních nefiguruje oblíbené třídění odpadu, podle vědců sice pomáhá životnímu prostředí, ale vede ke snížení pouze 0,01 tun emisí ročně. 

Opatření cílí hlavně na bohaté

Vědci upozorňují, že průměrná uhlíková stopa na některých kontinentech je více než čtyřnásobkem toho, kolik by měla být na osobu, aby bylo možné splnit klimatické cíle do roku 2030. Uhlíkové stopy jsou tak podle autorů studie po světě nerovnoměrně distribuovány, protože bohatší země a jejich obyvatelé uvolňují do ovzduší mnohem více skleníkových plynů než lidé žijící v chudých zemích. Uvedené činnosti proto cílí zejména na bohatší lidi, kteří více létají, řídí větší auta a mají celkově větší spotřebu. 

“Celý svět trpí následky klimatické změny, ale ve skutečnosti to není běžný obyvatel země, který pravidelně využívá leteckou dopravu, týká se to pouze malé skupiny lidí. A přesto je letectví stále nedostatečně zdaněno. Je to hlavně záležitostí morálky,“ uvedla Ivanova. 

Podle autorů studie je proto nutné zavést opatření na politické úrovni, aby to mělo pro dosažení klimatických cílů skutečný význam. Pokud by politici dokázali uvést do praxe výše popsaná opatření, která povedou ke snížení produkce emisí, může se povést dospět k nové bezemisní normalitě. To bude podle týmu doktorky Ivanovanové lepší než se vrátit k před-koronavirovému fungování založeném spíše na cílech byznysu než na ochraně životního prostředí a ovzduší. 

Zdroje: Independent, BBC, The Guardian, Studie

FOTO: Hans Splinter