Zelená řešení pro restart po pandemii koronaviru. Obnovitelné zdroje podpoří Rakousko nebo Litva

Jednotlivé státy připravily energeticko-klimatické plány, které mají zajistit do roku 2030 pokračování zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, energetických úspor a snižování emisí. Během letošního roku se pak měla Evropská komise a členské státy dohodnout na tempu snižování emisí k roku 2050.

„Španělsko a Francie patří mezi jedny z nejvíce zasažených evropských států pandemií koronaviru. Přesto jejich ministři podpořili společný list třinácti zástupců evropských vlád, ve kterém spolu s Itálií, Německem nebo Řeckem apelovali na to, aby EU nezapomínala na potřebu řešení klimatických změn,“ uvádí Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost k výběru hodnocených států.

Z analýzy Aliance pro energetickou soběstačnost vyplývá srovnání s plánem české vlády: zatímco Česká republika avizuje pro rok 2030 podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě energie ve výši 22 %, Francie počítá s 32 %, Španělsko s 42 %, Litva s 45 % a Rakousko dokonce až s 50 %. Všechny státy sází také na rozvoj ekonomicky efektivních technologií. Španělsko chce zvýšit svůj podíl zelené elektřiny na 74 %, Francie na 40 %, Litva na 45 % a Rakousko dokonce na 100 %. Český podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů má narůst na pouhých 16 %, a to i přesto, že solární panely a větrné turbíny nabízí nejvýhodnější cenu energie pro spotřebitele. 

„Španělsku, Francii, Rakousku i Litvě se daří uchopit potřebu energetické transformace ne jako nepříjemnost, ale jako obrovskou příležitost. Právě Litva, která je dnes závislá na dovozu energie, chce evropskou dekarbonizaci využít k investicím do obnovitelných zdrojů energie a k zajištění levnějšího tepla pro chudší část obyvatelstva. Španělsko si zase spočítalo, že jeho HDP vzroste v důsledku velkých investic do obnovitelných zdrojů energie o 1,8 % a po 11 letech se opět dostalo do čela největších fotovoltaických trhů. Rakousko počítá s plánem jednoho milionu solárních střech jako jedním z klíčových kroků pro dosažení čistě zelené elektroenergetiky,” dodává Martin Sedlák, který působí jako výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Zelené ambice napříč energetikou

Španělsko plánuje každoročně podpořit instalace minimálně 3 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů mezi lety 2020 až 2030. Ve výsledku má podíl zelené složky elektřiny narůst během následujících deseti let na 74 %. Vysoké ambice má Španělsko i v dopravě. V roce 2030 počítá s 5 miliony elektromobilů a s podporou biopaliv druhé a třetí generace.

Francie se dosud spoléhala na své jaderné elektrárny. Jejich podíl má však postupně klesat ve prospěch rozvoje obnovitelných zdrojů. Podíl zelené složky elektřiny naroste na 40 %, ve vytápění a chlazení 38 % a v dopravě 15 %. Z obnovitelných zdrojů energie má navíc pocházet (až 10 %) ze spotřebovaného bioplynu. Francie má již dnes silnou základnu aktivních zákazníků a v trendu chce nadále pokračovat. Již do tří let počítá s 65 až 100 tisíci instalacemi solárních elektráren pro vlastní spotřebu.

Rakousko je i přes řešení pandemie aktivní v dekarbonizaci energetiky. V dubnu dokonce odstavili svou poslední uhelnou elektárrnu a vláda chce připravit stimulační balíček s důrazem na ochranu klimatu. Kromě programu „100 tisíc střech” chce vláda dát zelenou pozemním instalacím fotovoltaických elektráren. Především těm, které přijdou s inovativními přístupy, např. s panely u dopravních staveb nebo na skládkách.

Litva vidí v rozvoji zelených zdrojů šanci na posílení své energetické soběstačnosti. Proto chce do deseti leti zvýšit podíl zelené elektřiny na 45 % díky rozvoji větrných parků, solárních elektráren, bioplynu a prosazení aktivních spotřebitelů. Ministerstvo pro energetiku oznámilo, že aktivním zákazníkům vyrábějícím energii ze solárních panelů letos přispěje na investice v přepočtu 1,1 miliardy korun, tedy čtyřnásobně více než se původně plánovalo. Jen do energetiky a udržitelnosti chce litevská vláda v rámci stimulačního balíčku letos investovat celkem 27 miliard korun.

Zdroje: Analýza Šance pro restart evropských ekonomik: příklady rozvojových plánů v moderní energetice je ke stažení zde.

FOTO: Rab Lawrence