K rychlejšímu šíření koronaviru a většímu počtu úmrtí může přispívat znečištění ovzduší

Dokument zveřejněný skupinou italských vědců z Univerzity v Bologni přichází s myšlenkou, že důvodem rychlejšího šíření viru SARS-CoV-2 v části severní Itálie ve srovnání se zbytek země může být znečištěné ovzduší a mikročástice, které na sobě mohou virus přenášet. Konkrétně vědci mluví o oblasti Pádské nížiny, která je průmyslová a je zde dlouhodobě větší koncentrace emisí než ve zbytku země. Dokument italských vědců, o němž informoval The Economist, zatím neprošel vědeckým hodnocením a jedná se tedy skutečně pouze o hypotézu odborníků, které se o opírá o data ze starších studií prokazujících schopnost přenosu chřipkových virů, viru spalniček a dalších virů způsobujících respirační choroby uchycením se na drobné částice. Současně italští vědci pracují s daty, která dokazují spojitost mezi výskytem nových případů nákazy a úrovní znečištění v Pádské nížině.

Jako alternativní vysvětlení této skutečnosti vědci nabízejí možnost, že lidé žijící v průmyslových oblastech, kde jsou ve větší míře vystaveni znečištěnému ovzduší, mají větší náchylnost k nákaze při setkání s patogenem. 

Vyšší úmrtnost ve znečištěných oblastech

Souvislost mezi stavem ovzduší a vážnějšími zdravotními projevy při vystavení koronaviru prokázali také vědci z americké Harvardovy univerzity. V analýze 3080 okresů ve Spojených státech zjistili, že vyšší koncentrace jemných prachových částic v ovzduší korelovala s vyšším počtem úmrtí. „Výsledky naší studie naznačují, že dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší zvyšuje zranitelnost vůči nejzávažnějším dopadům viru Covid-19,“ napsali autoři studie, o které informoval server deníku The New York Times. Jedná se tak o první vědeckou analýzu, která poukazuje na statistickou souvislost mezi znečištěným ovzduším a počtem úmrtí na koronavirus v USA. 

Podle autorů studie stačí pouze mírné vystavení zvýšené koncentraci prachových částic v ovzduší, aby to mělo dopady na zdravotní důsledky při chycení koronaviru. A to i při zohlednění dalších negativních faktorů, jako je kouření nebo hustota obyvatelstva. Znamená to, že pravděpodobnost úmrtí u člověka žijícího v oblasti s horší kvalitou ovzduší se statisticky zvyšuje až o 15 %. "Výsledky studie zdůrazňují význam pokračování v prosazování stávajících předpisů o ochraně životního prostředí a lidského zdraví během i po koronavirové krizi," apelují vědci na americkou vládu ve studii. 

Poučení z epidemie viru SARS

Negativní dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví byly prokázány i před koronavirou pandemií. Dlouhodobé vdechování vzduchu s vysokou koncentrací prachových částic se projevuje opakovanými respiračními onemocněními, může vést k zápalům plic a má i souvislost s vyšším počtem kardiovaskulárních chorob a infarktů. Současná pandemie, která zasáhla celý svět, nemám zatím v novodobé historii obdoby, ale pro srovnání nám mohou sloužit také data z roku 2003, kdy čínští vědci zkoumali dopady viru SARS na čínskou populaci ve spojitosti se znečištěným ovzduším. Statistická data tak ukázala, že lidé žijící v oblastech s vyšší mírou znečištění vzduchu měli až o 84 % vyšší pravděpodobnost, že pro ně bude tato nemoc smrtelná.

Ať už je virus přenášen pomocí prachových částic, nebo jsou lidé ve znečištěných oblastech pouze náchylnější k infekčním onemocněním, ochrana ovzduší a životního prostředí by pro nás měla i nadále zůstat prioritou.  

Zdroje: The Economist, The New York Times, Studie SARS, SIMA, World Economic Forum

FOTO: MichaelGaida