Martin Sedlák z AliES: Obnovitelně.cz bude nejen o šetrné energetice

Martin Sedlák bude vedle své role v alianci nově působit na pozici programového ředitele tohoto portálu a přispívat svými texty v rámci jeho obsahu. Rozšíření povědomí, jakým přínosem obnovitelné zdroje jsou, se však věnuje již delší dobu a Obnovitelně.cz je jen dalším logickým krokem. V následujícím rozhovoru vysvětluje důvody pro vznik nového zpravodajského projektu i vlastní motivaci práce v šetrné energetice.

Spolu s investory ze Solar Global zakládáte tento zpravodajský web Obnovitelně.cz. Co by měl svým čtenářům přinášet?

Vznik portálu Obnovitelně.cz chápeme jako další etapu naší práce, ve které se zaměřujeme na popularizaci využití obnovitelných zdrojů a dalších součástí moderní energetiky. Naše články se budou vedle obnovitelných zdrojů soustředit na témata jako je akumulace, elektromobilita nebo chytré sítě. Pojem “obnovitelný” však nechápeme pouze ve vztahu k energetice. Tento zpravodajský web proto bude přinášet také zajímavé informace o dalších součástech udržitelné ekonomiky nebo technologických novinkách ze světa start-up firem.

Jaké jsou vaše motivace? Přeci jen jste se dosud pohybovali spíše v roli analytiků na využití obnovitelných zdrojů…

Naše motivace je dvojí. Prvním impulsem byl úspěšný projekt ocenění Obnovitelné desetiletí, na kterém jsme si s kolegy z naší partnerské Solární asociace vyzkoušeli práci s konkrétními projekty obnovitelných zdrojů pro domácnosti, firmy nebo města. Většinu roku pracujeme s legislativou, politiky nebo statistikami růstu obnovitelných zdrojů. Projektem Obnovitelné desetiletí se nám otevřel nový směr úzké spolupráce s firmami nebo novými nápady v diplomových pracích studentů či start-upech. Právě to bychom rádi vytěžili na Obnovitelně.cz a nabídli podobné příběhy z Česka i ze světa našim čtenářům.

Druhým impulsem je pak stále silnější postavení nejen obnovitelných zdrojů v měnící se ekonomice. Chceme přinášet zprávy o moderní energetice, nových technologiích nebo smělých nápadech akčních inovátorů. Chceme tak být aktivní součástí mediálního obrazu celého směru šetrných projektů zlepšujících život na naší planetě.

Jakou podobu zpráv tedy budete přinášet a s jakou četností chcete čtenáře oslovovat?

Naším cílem není přímo konkurovat existujícím webům o energetice. Hrají dobrou roli v práci s konkrétními, odbornými komunitami. V naší redaktorské práci nepůjde ani tak o každodenní zpravodajství, ale chceme nabídnout detailnější analýzy například možností čerpání podpory pro nové projekty - tak jako je například text Petra Novotného o příležitostech podpory v rozvoji obnovitelných zdrojů v rámci programů ministerstva průmyslu (čtěte zde).

Vedle analýz se zaměříme na články, které mohou inspirovat zájemce o pořízení si například solárních panelů na střechu domu. Redakční obsah budou tvořit také texty zaměřené více na lifestyle nebo trendy v technologiích. Nedílnou součástí budou rozhovory s osobnostmi nejen z energetiky, ale třeba také oboru recyklace, šetrných výrobků pro domácnosti nebo designu. Náš web by měl bavit jak odborníky s dlouholetou praxí, tak nové zájemce o pořízení si nejen obnovitelných zdrojů ale třeba elektrokola nebo energeticky šetrného vysavače.

O jaký tým se bude Obnovitelně.cz opírat?

Za redakcí Obnovitelně.cz stojí tým Aliance pro energetickou soběstačnost, který projekt realizuje za podpory společnosti Solar Global. Naším odborným partnerem z mediálního světa je agentura Konektor Social. Jmenovitě Lukáš Bašta, který se stal hlavním editorem Obnovitelně.cz. Vedle kmenových redaktorů chceme spolupracovat také s externími autory.

Nezávislost projektu Obnovitelně.cz pak garantuje redakční rada složená ze známých odborníků. Jde o profesora Bedřicha Moldana, zakladatele Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově, Jiřího Gavora, zakladatele konzultační společnosti ENA s. r. o. a výkonného ředitele ANDE – Asociace nezávislých dodavatelů energií, Edvarda Sequense, předseda sdružení Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, z.s. a člen Výboru pro udržitelnou energetiku při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, advokáta Pavla Douchu a Vojtěcha Koteckého, analytika think thanku Glopolis. Mužský tým chceme výhledově rozšířit o ženy, hledat budeme například mezi expertkami z dalších témat udržitelné ekonomiky.

Působíte jako výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES). Jak jste se dostal k obnovitelným zdrojům? Kdy vás toto progresivní téma začalo zajímat a proč?

Obnovitelných zdrojů jsem si všiml již během studií energetiky na vysoké škole v Brně. Tehdy, před více než 10 lety, byla solární energetika ještě v plenkách. Přesto mi přišla zelená energetika jako obor, který má na rozdíl od uhlí nebo jádra budoucnost. Atomovou elektrárnu si do rodinného domku nepořídíte, ale díky solárním panelům, tepelným čerpadlům nebo kotli na biomasu můžete mít dost vlastní, čisté energie.

Technologický pokrok iniciovaný různými schématy podpory posunul obor šetrné energetiky mezi nejdynamičtěji se rozvíjející součásti světové ekonomiky. Cena solárních panelů spadla o desítky procent. Fotovoltaika tak spolu s akumulací energie může asi jako jediný zdroj na Zemi přinést reálnou svobodu do výroby elektřiny. Obnovitelné zdroje jako celek nás pak mohou zbavit závislosti na dovozu energetických surovin i závislosti na spalování uhlí. Právě tyto širší souvislosti jsou také mým hnacím motorem, který mi dává sílu usilovat o větší zastoupení šetrné energetiky také v Česku.

Dlouhodobě sledujete českou politickou scénu z pohledu energetiky. Jak vnímáte současný stav české legislativy s ohledem na obnovitelné zdroje? Chybí nám nějaké důležité zákony, nebo třeba vůle je prosazovat?

V legislativním a mediálním prostředí české energetiky se pohybuji přes deset let. Musím říct, že snad u nás není jiný obor, který by se ocitl na tak strmé škále popularity: od vítaného oboru po mediálně štvanou zvěř. Dnes se již naštěstí dostáváme do běžné roviny a pomalu se obnovuje zájem o nové projekty obnovitelných zdrojů. Potvrzují to také nedávného publikovaná čísla ČSÚ, podle kterých obnovitelné zdroje energie využívá čtvrtina českých domácností. Dá se očekávat, že po zavedení podpory pro malé střešní solární elektrárny bude tento podíl dále růst.

Z legislativního pohledu je klíčový zákon o podporovaných zdrojích, který nám pomáhá naplnit české závazky v navyšování podílu obnovitelných zdrojů. Potíž je, že se v posledních letech žádné nové projekty zelené energetiky neobjevily. Je to dáno obrovskou nestabilitou právního prostředí právě v oblasti regulace obnovitelných zdrojů. Existující projekty šetrné energetiky čelily dvakrát po sobě hrozbě nevypsání podpory. To narušuje pověst Česka jako země se stabilním investorským prostředím a není dobrou vizitkou pro lákání nových zájemců o výstavbu větrných nebo solárních elektráren.

Jak byste si představoval podporu obnovitelných zdrojů na úrovni vlády a proč?

Z pohledu politického prostředí nám bohužel stále chybí jasný garant rozvoje moderní energetiky. Objevují se sice dílčí pozitivní věci, jako například právě podpora pro fotovoltaiku v Nové zelené úsporám. Jenže v Česku není politik, který by se podobně jako Barack Obama nebo dánská vláda nebál pojmout obnovitelné zdroje jako výzvu k vybudování energeticky nezávislé ekonomiky na fosilních palivech.

Obecně bychom se mohli více inspirovat v zahraniční: například několik amerických měst má legislativu, která stanovuje povinnost vybudovat na střeše novostaveb solárních panely. Jde o jednoduché opatření, které pomůže rozvoji obnovitelných zdrojů i sníží uživatelům budov výdaje za energie. Ve Francii mají zase opatření, které motivuje restaurace nad určitou podlahovou plochu k recyklaci zbytků jídel. Ty se pak dají využít například jako zdroj pro bioplynové stance a nekončí tak nevyužity na skládkách odpadu.

Zatímco v otázce fosilních paliv není nikterak náročné argumentovat ve prospěch čistých energií a energetické soběstačnosti, obnovitelné zdroje mají ještě jednoho konkurenta - jádro. Proč budoucnost patří obnovitelným zdrojům a nikoli jaderné energii?

Pojďme se podívat na historii jaderné a solární energetiky: oba zdroje začaly ve stejném roce. V roce 1954 přestavily v Bellových laboratořích v USA první křemíkový článek a v Sovětském svazu připojili k síti první jaderný reaktor. Tehdy by vyšla solární elektrárna na střeše rodinného domu na 1,5 milionu dolarů, dnes ji můžete pořídit od dvou stovek tisíc korun podle potřebného výkonu a proud dodá de facto okamžitě od dotažení posledního šroubku. Kdežto jaderný reaktor budujete pomalu deset let za astronomickou cenu. Není tohle právě symbolický důkaz toho, že svět bude patřit právě obnovitelným zdrojům energie?

Jak se díváte na otázku energetické decentralizace? Budeme si v budoucnu vyrábět elektřinu sami v domácnostech, nebo je nutné zůstat u centrální energetické sítě?

Pokud zůstaneme v odpovědi pouze u domácností, pak je jasné, že získají s nastupujícími technologiemi stále cenově dostupnějších obnovitelných zdrojů a akumulace více aktivní roli v pokrývání svých energetických potřeb. Pomocí hybridní solární elektrárny lze zajistit vhodnou kombinaci vlastní výroby elektřiny, jejího skladování i připojení domů k veřejné síti. Pokud chce někdo investovat své prostředky do úplné energetické nezávislosti, není problém postavit rodinný dům fungující zcela bez přípojky k distribuční síti.

Výhledově se můžeme dočkat také stále jednodušeji zapojitelných solárních elektráren. Jedna z vizí počítá s tím, že si přes internetový obchod objednáte solární panely s instalační sadou, která umožňuje využití fotovoltaiky formou „udělej si sám.“ Několik základních dílů sestaví běžně zkušený kutil odchovaný Přemkem Podlahou.

Děkujeme za rozhovor!