Ladovská zima je minulostí. Ta nová nenabízí sníh ani zimní sporty

Od roku 1960 se alpské sněhové sezóny zkrátily o 38 dní, začínají průměrně o 12 dní později a končí o 26 dní dříve. Evropané zažívají nejteplejší zimy v historii, a to se samozřejmě projevuje na kvantitě i kvalitě sněhové pokrývky. Například ve francouzských Alpách bylo během zimní sezóny 2015/16 o 20 % méně sněhu než obvykle a v minulém roce byly ledovce v Rakousku, Francii a Itálii, které běžně nabízely celoroční lyžování, pro milovníky zimních sportů část sezóny zavřené. Na vrcholu nejvyšší evropské hory Mont Blanc ve výšce 4800 metrů nad mořem dokonce začal tát sníh. 

Špatné zprávy pro lyžaře i provozovatele ski areálů

Nedostatek sněhu a zhoršující se podmínky pro lyžování a snowboarding jsou však špatnou zprávou nejen pro milovníky lyžování, ale také pro lyžařský byznys obecně. Globálně přináší zisky z lyžování více než 70 miliard dolarů ročně a 44 % z těchto zisků se generuje v Alpách a místních lyžařských střediscích. Dle environmentálních organizací bude klimatická změna stát jen rakouský turismus 300 milionů eur ročně. „Pokud bude produkce skleníkových plynů pokračovat tímto tempem, sníh z nejnižších míst zmizí do konce tohoto století,“ řekl pro agenturu Bloomberg Marc Olefs, ředitel oddělení pro klimatický výzkum na Vídeňském hlavním institut pro meteorologii a geodynamiku. 

Podle americké organizace Protect Our Winters měly roky, během kterých byly nedostatečné sněhové podmínky, negativní dopady na ekonomiku. Návštěvníci hor zde utrácejí peníze nejen na sjezdovkách a lanovkách, ale také v hotelech, restauracích, barech, obchodech s potravinami a na benzinových pumpách. Následky každé takové slabé zimní sezóny se projeví nejen v klesajících tržbách, ale ovlivňují také zaměstnanost v regionu. Klimatická změna může mít přitom podle organizace vliv na četnost zimních rekreací, menší návštěvnost lyžařských středisek a snížení vnímané denní hodnoty za den na sjezdovce.

Kde je ještě sníh?

Špatné sněhové podmínky však nepostihují jen evropské hory, zhoršující podmínky pro lyžování a další zimní sporty znepříjemňují život také americkým provozovatelům lyžařských středisek. “Lyžařská sezóna začíná později a končí dřív. Byl jsem zvyklý lyžovat již na Den díkuvzdání, kdy lyžařské resorty už normálně fungovaly a teď jsem vůbec rád, když se takto brzy na lyže dostanu,“ říká Dan McEvoy, výzkumník v americkém klimatickém v Nevadě. Během sezóny 2017-18 trval nedostatek sněhu několik měsíců po Díkuvzdání a v dubnu bylo v regionu 75 % sněhu oproti normálnímu stavu. „Nezní to tak špatně, ale nejvíce sněhu nasněžilo až v březnu,“ dodává McEvoy. 

V únoru 2018 dokonce provozovatelé ski areálu Yosemite v Kalifornii nabídli držitelům permanentek jejich prodloužení do následující zimní sezóny a nejvýše položené lyžařské středisko v americkém Renu reflektovalo sněhovou krizi svým novým reklamním sloganem: Tam, kde je sníh!

Budoucnost zimního sportu: umělý sníh i sněhové farmy

“Některé regiony a oblasti přijdou o lyžařský turismus do poloviny století nebo možná dříve. Vyšší oblasti přežijí, ale budou muset investovat do výroby vlastního sněhu a přijít s dalšími možnostmi pro příliv turistů,“ prohlásil pro agenturu Bloomberg o budoucnosti alpského lyžování Robert Steiger, který se na Univerzitě v Innsbrucku věnuje studiu vlivu klimatické změny na turismus. Nejvíce zasaženými oblastmi globálním oteplováním patří okraje Alp na východě Rakouska a úpatí francouzských, italských a německých Alp. Tyto oblasti však nejsou tak závislé na lyžařském turismu tak jako střední Alpy a mohou turistům nabídnout možnosti vyžití po celý rok, což je jedna z variant, jak s nedostatkem sněhu bojovat. Již nyní se přitom příliv turistů v horských oblastech během letních měsíců značně zvyšuje. Například ve Švýcarsku byl v minulém roce počet ubytovaných v letních měsících v místních hotelech třikrát vyšší než v předešlém roce.

Dalším řešením pro nahrazení přírodního sněhu jsou již delší dobu využívaná sněhová děla, která jsou však energeticky náročná a neoblíbená z environmentálních důvodů. Produkce umělého sněhu je navíc také odkázána na nízké teploty a bude o to náročnější, pokud se budou průměrné teploty během zimy zvyšovat. 

Ve švýcarském Davosu zase v období špatných sněhových podmínek používají tzv. sněhové farmy, kdy je sníh před jarním táním uchován pomocí pilin a je použit na další sezónu. Takto uložený sníh slouží pro přípravu běžeckých tratí před začátkem sezóny a umožňuje její zahájení i bez nedostatku čerstvé sněhové pokrývky. Takové řešení je však vhodnější pro běžecké lyžování lokálního charakteru, nikoli pro rozmísťování uloženého sněhu na kilometrových alpských sjezdovkách na hřebenech hor. 

Lyžařům tak nezbývá nic jiného než si užívat lyžování, dokud je to možné a smířit se s tím, že klimatická změna ovlivňuje i ty činnosti, u kterých bychom to nejméně čekali.

Zdroj: Bloomberg, The Telegraph, POW, Climate.gov, TIME