Nová klimatická hvězda na evropském nebi: mladý rakouský kancléř Kurz

Koalice si dala za cíl dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality. Rakousko má být tedy o 10 let rychlejší než je naplnění vize bezuhlíkové ekonomiky EU. Jedním z opatření, kterými chce vláda redukovat spotřebu fosilních paliv, je podpora solární energetiky.

Pro srovnání s domácím prostředím si stačí vzpomenout na nedávné projevy českých politiků. Ať již to byl předseda senátu Jaroslav Kubera nebo prezident Miloš Zeman, oba se shodli, že i když změně klimatu nerozumí, mají potřebu úsilí o snižování emisí kritizovat. Naopak nová rakouská vláda ukazuje zcela jinou dynamiku přístupu k řešení problému změn klimatu. Proto se vyplatí podívat se na závazky rakouské vlády podrobněji. 

Zelené superministerstvo

Boj proti změně klimatu a plnění pařížských cílů v oblasti klimatu je pro novou rakouskou vládu klíčovou otázkou. Aby vláda dokázala koordinovat potřebné kroky v ochraně klimatu, má vzniknout nové „super ministerstvo“ pro ochranu klimatu a životního prostředí. Spojí se v něm témata energetiky a dopravy. Ministryní pro životní prostředí a dopravu se má stát Leonore Gewessler, která v do nedávna působila jako generální ředitelka nejsilnější rakouské ekologické organizace Global2000. V minulosti působila také zakládající ředitelka Evropské zelené nadace (GEF).

Rakousko se má stát do roku 2040 klimaticky neutrální ekonomikou. Jedním z nástrojů je dosažení 100% obnovitelné energetiky k roku 2030. Koaliční dohoda pak obsahuje konkrétní závazky, které k tomu mají Rakousko přivést: jde například o program, díky kterému bude vybudován jeden milion střešních fotovoltaických elektráren. Vláda se zaměří také na teplárenství, ve kterém chce zcela skoncovat se spalováním fosilních paliv. Do roku 2035 mají v teplárenství skončit všechny zdroje spalující uhlí nebo ropu.

 Podle rakouské solární asociace by pak mělo během následujících deseti let vzniknout až 14 gigawattů solárních instalací. Rozvoji fotovoltaiky by právě podle solární asociace pomohlo zjednodušení podmínek při připojování nových zdrojů. Rovněž upozorňují na bariéru týkající administrativních bariér při využití fotovoltaiky v bytových domech. 

 Jak loni upozornila Aliance pro energetickou soběstačnost, jde také o bariéru, se kterou se potýká rozvoj solárních elektráren v Česku. Pro nás bude tedy bezesporu zajímavé sledovat, jak s administrativními bariérami vypořádá progresivní rakouská vláda.

 Nemusíte být Harry Potter, stačí chtít

 K dalším opatřením, na které se zaměří nová rakouská vláda, patří “ekologizace” daňového systému. Plánuje se vznik pracovní skupiny, která má navrhnout zdanění emisí například po vzoru Německa.

 V dalších oblastech ochrany životního prostředí pak chce vláda zřídit fondu pro podporu biologické rozmanitosti a plánuje rozšířit národní parky a oblasti divočiny. V lesnictví pak myslí na podporu výsadby klimaticky vhodných přírodních lesů. Zajímavý je také závazek snížit světelné znečištění.

 Podle rakouské pobočky ekologické organizace Greenpeace jsou hlavními plusovými body zvýšené investice do místní a regionální dopravy. To se například promítá v konkrétních krocích na podporu cyklistické dopravy. Ta by měla narůst ze současných 7 % na 13 % do roku 2025. Greenpeace vítá také legislativní závazek pro snížení plastových obalů a podporu pro rozšíření opakovaně použitelných obalů.

Spojení konzervativních lidovců s liberálními zelenými tak ukazuje, že ochrana klimatu a životního prostředí je téma, na kterém se mohou dohodnout strany napříč politickým spektrem. Andrej Babiš ve svém novoroční projevu projevil přání stát se kouzelníkem Harry Potterem, aby splnit Česku svůj investiční plán. Rakousko ukazuje, že není nutné stát se pohádkovou postavou, stačí mít elán jako mladý rakouský kancléř Sebastian Kurz.