Letošní úspěchy české moderní energetiky. Nový rok bude plný výzev

 Nová šance pro sluneční energii

Aktualizovaná verze Národního klimaticko-energetického plánu, který má určit rychlost změn v energetice během příštího desetiletí, míří k navýšení instalovaného výkonu solárních elektráren na dvojnásobek dnešního stavu. Ještě před pár lety nemyslitelný krok, nyní slibný základ k restartu české fotovoltaiky během příštího desetiletí.

Aby však nezůstala čísla na papíře, je třeba během následujícího roku připravit půdu pro vznik nových investicí. Může jít například o zavedení podpory na tržním principu soutěže zájemců o výstavbu nových projektů. V aukcích by pak vyhrávaly zvýhodněné ceny za výkup energie pouze projekty s nejvýhodnější cenou pro spotřebitele energie. Otevřela by se tak cesta k využití například bývalých uhelných dolů nebo skládek pro moderní energetiku. Podobný systém s úspěchem využívá Německo nebo Polsko.

 Do debaty o rozvoji obnovitelných zdrojů se zapojil během tohoto roku intenzivně Svaz moderní energetiky ve spolupráci s konzultační společností Deloitte. Díky podrobným ekonomickým propočtům jsme mohli upozornit na možnosti růstu nových fotovoltaických nebo větrných elektráren. Nová čísla ukázala, že na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů stát vydělá: vzniknou například nová pracovní místa, která naopak v oblasti uhelné energetiky postupně zaniknou. Navíc stále lepší ekonomika nových technologií dává naději, že bude možné prosadit ještě vyšší podíl obnovitelných zdrojů například během první aktualizace českého klimatického plánu, která by měla přijít do dvou let.

 Změna zdola: energetická revoluce je zde

 Nemusíme však čekat na prosazení potřebných strategií, které promění naši energetiku. Cenově stále dostupnější solární panely nebo baterie se pomalu stávají součástí řešení, o kterých mohou uvažovat domácnosti i firmy. Právě rodinné domy jsou stále nejčastějším segmentem, kde přibývají malé solární elektrárny a řada z nich si pořizuje i baterie. Nová zelená úsporám letos zdvojnásobila počet proplacených projektů. Celkové číslo se přehoupne přes dva tisíce nových projektů.

 Letos pak několik pilotních projektů ukázalo, jak by mohla vypadat energetická revoluce poháněná zájmem konkrétních uživatelů o zvýšení své energetické nezávislosti. Progresivní projekty vznikly v Budišově nad Budišovkou nebo v logistickém centru Adler v Ostravě. Společné mají využití fotovoltaiky, baterií a kogenerace. Zapojení v lokální distribuční soustavě ušetří peníze jen optimalizací odběrných míst, připojení místních obnovitelných zdrojů pak zajistí energetickou bezpečnost a místní využití čisté energie. Aby však byla změna ještě otevřenější novým hráčům na energetickém trhu, musí Česko začít víc intenzivně pracovat na nové legislativě, která by přinesla podmínky pro rozvoj energeticky aktivních bytových domů nebo celých energetických komunit. Nový energetický zákon by měl vycházet z letos dokončeného evropského energetického balíčku. Stačí, aby ministerstvo průmyslu našlo odvahu tyto změny do českých zákonů komplexně zapracovat.

 Ekonomika stále čeká na zdravou spotřebou

Česku se nepodaří naplnit náš závazek v úsporách energie do roku 2020. Programy na podporu zvyšování energetické efektivity přišly pozdě a jejich rozběh byl pomalý. Mimo jiné demotivačně působily administrativní bariéry spojené s čerpáním prostředků v operačních programech, ale také poměrně nízká cena elektrické energie. 

Přitom nelze říci, že by nebyly v Česku cesty, které ukazují, že spořit energii lze. Letos oslavily projekty energetických úspor (EPC) se zárukou 25 let. EPC projekty přinesly čtyři miliardy úspory výdajů za energie. Energetické služby s garantovanou úsporou pomohly snížit platby za energii v areálech nemocnic, průmyslových podnicích nebo kulturních domech.

Mezi nejdostupnější nástroje pro snižování spotřeby patří například výměna osvětlení ve firmách, ideálně spojená s instalací chytrého způsobu regulace, které umí regulovat intenzitu osvětlení nebo vypínat světla podle detekce pohybu osobu. Další řešení spočívají v komplexní rekonstrukci budov, během kterých dojde k zateplení, výměně oken a optimalizaci systému vytápění. Průmyslové podniky pak mohou zvážit rozvoj energetického systému formou lokální distribuční soustavy, která by měla být navržena na základě předchozího využití energetických úspor. Po snížení spotřeby se také sníží velikost vlastních zdrojů energie – typicky kogeneračních jednotek nebo solárních panelů na střeše.

Stát by měl jít sám příkladem. I přesto, že řada veřejných budov prošla renovací, stále je i v této části budov nevyužitý potenciál. Konzultační společnost Deloitte loni spočítala, že více než tři čtvrtiny budov vládních institucí v Česku nehospodaří efektivně s energií. Ztráta představuje zhruba půl miliardy korun ročně. Překvapivě se však v nedávno představeném Investičním plánu vlády projektům energetické renovace veřejných budov nedostalo.

 Strategie pro rozvoj bez prachu a kouře

Evropská komise v prosinci představila návrh Evropské zelené dohody, která má za cíl vytvořit z Evropy první bezuhlíkový kontinent na světě. Součástí přechodu na ekonomiku bez fosilních paliv je také vytvoření miliardového fondu, který pomůže státům včetně České republiky zbavit se závislosti na uhlí. Jde o příležitost, která pomůže rozhýbat inovace v naší ekonomice. 

Stěžejní částí evropské dekarbonizační iniciativy je přijetí klimatického zákona, který zajistí snižování emisí v EU k nule do roku 2050. Součástí bude také plán, který zvýší cíl snížení emisí do roku 2030 na 50 až 55 % oproti aktuálnímu 40% cíli. Vzhledem k tomu, že je výroba a spotřeba energie napříč evropskou ekonomikou zodpovědná až za 75 % všech emisí, je pro EU prioritou proměna energetiky. Ta má být založena především na obnovitelných zdrojích energie. Jde o obrovský balík příležitostí, který v sobě skrývá inovace v energetice, čisté ovzduší, boj proti suchu i lepší recyklaci materiálů. Klíčovým řešením je pak akcelerace rozvoje obnovitelných zdrojů a dalších částí moderní energetiky, které nahradí spalování uhlí. Česko a další státy střední a východní Evropy mohou chápat zelenou evropskou vizi jako nový Marshallův plán. Česko může získat miliardy eur, za které lze zvýšit energetickou účinnost naší ekonomiky a zajistit dostatek zelených zdrojů energie, které ji budou pohánět.