Evropa volá po čistším ovzduší, špinavý vzduch zabije ročně 400 tisíc lidí

Průzkum veřejného mínění Eurobarometr, kterého se zúčastnilo více než 27 tisíc občanů EU, zjišťoval, jak občané členských států vnímají problematiku kvality ovzduší. Výsledky výzkumu, vydané těsně před zahájením fóra EU pro čisté ovzduší konaném na konci listopadu v Bratislavě, ukázaly, že podle 58 % respondentů se kvalita ovzduší za posledních deset let zhoršila a jenom podle 10 % lidí se ovzduší zlepšilo. Více než polovina Evropanů vnímá, že choroby spojené s kvalitou ovzduší jako je onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby, astma a alergie představují v jejich zemi velmi závažný problém.

„Kvůli znečištěnému vzduchu v EU každý rok předčasně zemře více než 400 000 osob a společnost nese vysoké náklady, mimo jiné na zdravotní péči, pracovní neschopnost a škody na plodinách či budovách. Komise poskytuje členským státům i podnikům odborné poznatky, možnost výměny osvědčených postupů a poradenství a podporuje rovněž investice a financování, jejichž cílem je zajistit čistší vzduch pro všechny,“ uvedl k výsledkům výzkumu komisař pro životní prostředí námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

EU by měla dělat pro kvalitu ovzduší víc a lépe informovat 

Z hlediska zlepšování kvality ovzduší si více než polovina respondentů myslí, že by domácnosti, výrobci automobilů, producenti energie a veřejná správa měli dělat více. Současně většina respondentů napříč členskými státy (71 %) uvedla, že by EU měla navrhnout další opatření k řešení problémů spojených s kvalitou ovzduší v Evropě. Možnost se k takovým opatřením vyjádřit by potom uvítalo 38 % z nich. Více než sedm z deseti dotázaných přitom uvedlo, že znečištění ovzduší by se mělo řešit na mezinárodní úrovni (72 %). Podle poloviny respondentů by se tak mělo dít na evropské úrovni a podle stejného počtu Evropanů na úrovni vnitrostátní.

Za konkrétní kroky, jak problém zhoršující se kvality ovzduší řešit, považuje největší část dotázaných (44 %) přísnější kontroly znečištění pocházejícího z průmyslu a energetiky. Toto opatření bylo nejčastěji uváděno hned ve 25 členských státech. Sedm z deseti dotazových Evropanů ke snížení škodlivých emisí v ovzduší provedlo alespoň jeden krok, nejčastěji se jednalo o nahrazení starších energeticky náročných zařízení novými přístroji s lepší energetickou účinností (41 %).

V rámci výzkumu se také ukázalo, že většina respondentů má pocit, že o problémech s kvalitou vzduchu ve své zemi nejsou dobře informováni a téma kvality ovzduší je proto nutné lépe komunikovat, zejména v rámci jednotlivých států.

Evropští spotřebitelé jsou ekologicky uvědomělejší

Otevřenější přístup k problematice životního prostředí se promítá také do spotřebitelského chování občanů EU. Evropská komise vydala nový srovnávací přehled podmínek pro spotřebitele za rok 2019, v němž se ukázalo, že evropští spotřebitelé si více uvědomují dopad svého spotřebitelského chování na životní prostředí. 

 „S potěšením kvituji, že lidé si při nákupech stále více uvědomují svoji environmentální stopu. Blíží se Vánoce a já apeluji na spotřebitele, aby nakupovali u důvěryhodných obchodníků, aby se obeznámili se svými právy a aby se při svých nákupech chovali zodpovědně,“ řekla k výsledkům spotřebitelského srovnání komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žena a mužů Věra Jourová. 

Mezi evropskými spotřebiteli se zvyšuje povědomí o globálním oteplování a kontaminaci plasty a průzkum také ukázal, že roste počet spotřebitelů, kteří při svých nákupech zvažují dopad na životní prostředí. Více si ekologické dopady svých nákup uvědomují spotřebitelé v jižních (59 %) a východních zemích EU (57 %) a většina obchodníků (71 %) je přesvědčena, že environmentální tvrzení týkající se výrobků či služeb v jejich odvětví jsou spolehlivá.

Zdroje: Evropská komise, Evropská komise spotřebitelský průzkum