Slabiny uchazečů o výstavbu reaktorů v České republice: zpoždění, zdražení, zrušení projektů

Emeritní profesor Stephen Thomas (University of Greenwich, Velká Británie) připravil ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost, sdružením Calla a pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung publikaci (ke stažení zde), která přináší unikátní přehled o stavu aktuálně rozestavěných jaderných elektráren po světě.

Thomasova studie se zaměřuje především na technologie, které mohou být ve hře pro uvažovanou výstavbu nových jaderných reaktorů v České republice. Srovnáním situace na reaktorových staveništích profesor Thomas dochází k závěru, že naprostou většinu projektů v Evropě, USA, Číně nebo Rusku provází zásadní zpoždění, technologické problémy a růst konečné ceny.

Profesor Stephen Thomas svá zjištění shrnul během své návštěvy České republiky: „Ruská strana nedisponuje úspěšnými projekty nových reaktorů po světě, její stavby se zpožďují a je známa mnoha nehodami při výstavbě. Americký Westinghouse a francouzská Areva jsou ve finančních problémech na hranici bankrotu a čínské společnosti nemají žádnou zkušenost s budováním jaderných elektráren v zahraničí. Jižní Korea zvolila prezidenta, který připravuje plán ústupu od jaderné energetiky, a její reaktory by potřebovaly značnou revizi technologie. Jihokorejské jaderné projekty navíc momentálně nevyhovují bezpečnostním standardům Evropské unie.“

Profesor Thomas pak doporučil české vládě neriskovat budoucí vývoj investicemi do jaderné energetiky. „Na trhu je mnoho nejaderných možností, které jsou spolehlivější, levnější a efektivnější v naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů pro Českou republiku," doplnil Stephen Thomas svá zjištění.

Například dvě jaderné společnosti, Westinghouse a Areva, se potýkají s finančními problémy, které vznikly v důsledku chyb při realizaci jejich reaktorů na různých staveništích po světě. Výstavba reaktorů společnosti Westinghouse je v Číně a USA zpožděna v průměru o čtyři roky. Stavba jaderné elektrárny Summer 2, 3 (USA) byla letos v létě dokonce zrušena po proinvestování několika miliard dolarů.

Francouzská společnost Areva dodává reaktor označovaný jako EPR. Také tento projekt je symbolem neúspěchu jaderného průmyslu dodat reaktor, který se nemusí potýkat s růstem ceny. Například výstavba tohoto reaktoru v jaderné elektrárně ve finském Olkiluotu dosahuje zpoždění 9 let a cena narostla na trojnásobek: 8,5 miliardy euro.

Problémy mají také staveniště ve Francii a Číně. Obdobně se s růstem nákladů potýká ještě nezapočatá stavba reaktoru v Hinkley Point C (Velká Británie). Lépe na tom není ani ruský dodavatel reaktorů, společnost Rosatom (reaktor AES-2006). Ten sice jako jediný z dodavatelů může nabídnout dokončený reaktor, ovšem i on se potýká s technologickými problémy a slabou bezpečností práce.

„Nové jaderné reaktory jsou nejdražší řešení pro budoucí energetiku. Zkušenosti ze zahraničních projektů, které provází zpoždění, zdražení a v některých případech dokonce zrušení rozestavených projektů, ukazují, že česká vláda vsadila na špatného koně. Studie profesora Thomase je klíčový impuls pro českou diskuzi před volbami. Drtivá většina politických stran u nás slibuje nové jaderné reaktory, ale zavírá oči před technologickými problémy nebo faktem, že investici budou muset zaplatit spotřebitelé elektřiny na místo využití cenově dostupných obnovitelných zdrojů,“ shrnuje český kontext studie Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Edvard Sequens z Calla – Sdružení pro záchranu prostředí pak dodal: „Čeští politici, kteří prosazují stavbu nových reaktorů, jsou jako gambleři, kteří doufají, že jim to tentokrát vyjde. Fakta ukazují, že nevyjde a stavba pak bude výrazně dražší než dnešní podhodnocené plány. Tento hazard však zaplatíme z našich peněženek."

Zdroj: tisková zpráva, Westinghouse Nuclear (úvodní foto)