Čína je největším výrobcem elektřiny ze Slunce. V srpnu splnila plán na rok 2020

Čína opět dokázala, že to s ústupem od spalování uhlí a přechodem na ekologické zdroje energie myslí opravdu vážně. Na konci srpna oznámil Čínský národní energetický úřad, že se Číně během roku 2016 podařilo zdvojnásobit množství vyprodukované solární elektřiny. Tím dokázala rovnou dvě věci: jednak tím splnila plán, který si dala do roku 2020, a za druhé se tím stala největším výrobcem solární elektřiny na světě.

Výkon čínských solárních elektráren dosáhl na konci loňského roku 77,42 gigawattů, které vyrobily 66,2 miliard kilowatthodin energie. Toto číslo sice vypadá opravdu masivně, stále to však nestačí. Čína je největší průmyslový výrobce na světě a i přes skokový růst tvoří solární energie stále jen jedno procento energie, která se zde vyrobí.

Je však třeba podívat se na tyto údaje v širším kontextu – ještě před deseti roky v této zemi solární panely prakticky neznali; na světovou jedničku se vyšvihli během pouhých pěti let a navíc předběhli plán o celé tři roky. Ani tím ale nekončí, čínský solární sen je totiž mnohem rozsáhlejší.

Čínský národní energetický úřad oznámil, že by chtěl, aby do roku 2020 v zemi přibyly další solární farmy, které by přidaly výkon dalších nejméně 110 gigawattů. Do roku 2030 by pak podíl elektřiny ze Slunce měl v Číně vzrůst na 20 procent.

Přechod na obnovitelné zdroje pro Čínu rozhodně nebude laciný – vyžádá si ohromné množství investic. Dodnes na splnění tohoto snu Čína uvolnila 364 miliard dolarů. Očekává se však, že výsledný efekt bude obrovský – zejména proto, jak silná je čínská ekonomika a jak početné je čínské obyvatelstvo.

Výhody celosvětového přechodu na obnovitelné zdroje zmapovali vědci ze Stanfordovy univerzity. Jejich zjištění jsou ohromná – více jsme psali zde.

Proč to všechno Čína dělá?

Čína se pochopitelně nestala přes noc ekologických dobrodějem, jemuž jde jen o záchranu planety a lidstva. Její vedení si jen velmi racionálně a pragmaticky spočítalo, kolik energie bude tato země potřebovat, chce-li si zachovat svůj ekonomický růst. Vedle toho však cítí přímé důsledky vyplývající ze závislosti na spalování uhlí.

Uhelné elektrárny, které jsou dnes motorem čínské energetiky, už nevyhovují. Jejich dopad na životní prostředí a zejména lidské zdraví je enormní a Čína si nemůže dovolit žádná protestní hnutí. Navíc uhlí v zemi dochází a spolehlivé nejsou ani dodávky z Ruska. Stejně problematickou komoditou je ropa, jejíž ceny jsou extrémně volatilní, jak se neustále ukazuje. Stačí menší politická krize v nějaké důležité exportní zemi a ceny letí nahoru.

Čínští energetici, dnes většinou lidé se vzděláním ze špičkových amerických univerzit, si zkrátka jen spočítali, že solární energie je tou zatím sice ne nejlevnější, ale rozhodně dlouhodobě nejspolehlivější.

Čína tak předehnala dosavadní leadry, zejména Německo a Japonsko, které doposud žebříčkům dominovaly. V současné době má téměř stejnou solární kapacitu jako obě tyto země dohromady. Spojené státy jsou celosvětově až na čtvrtém místě s poloviční kapacitou oproti Číně. Česká republika je momentálně na velmi sympatickém šestnáctém místě a předběhla tak i vyspělé státy, jako je Švýcarsko nebo Nizozemí. Nová vlna zájmu o solární elektrárny v Česku je podporovaná především díky programu Nová zelená úsporám. O střešní instalace má zájem každá druhá česká domácnost.