Fotovoltaika v barvě terracotty v historickém centru nebo v bílé pro design

Nová technologie dokáže získat energii ze slunce nejen v černých solárních panelech. Fotovoltaicky aktivní fasády jsou tak jednou z možných budoucností udržitelných měst.

Do roku 2050 by se na území členských států neměla nacházet žádná budova produkující jakékoliv emise, zní z Evropské unie. To platí i pro Česko. Výjimku dostanou pouze historicky ceněné a chráněné budovy.

Jednou z cest, jak toho docílit i u stávajících a jinak poměrně energeticky náročných budov, je instalace solárních panelů. Ne vždy je ale vhodné umisťovat panely na střechu, případně je příliš členitá, nebo se zkrátka černá plocha nelíbí majitelům nemovitosti.

Řešením by mohly být barevné solární panely, které jsou na rozdíl od tradičních černých obdélníků více tvarově flexibilní, mohou být i vestavěny jako součást fasády a po konci své životnosti dál fungovat jako designový prvek budovy.

Tlak na obnovitelné zdroje spolu s potřebou vyšší energetické soběstačnosti a bezpečnosti vyvolal zájem o instalace solárních panelů přímo na střechy rodinných i veřejných budov. Šanci zazářit na trhu tak dostaly i nové technologie. V případě barevné fotovoltaiky je pak třeba ale počítat s nižší účinností a o něco vyšší cenou.

18 barev k výběru

Až 18 barev a k tomu bílou má na paletě švýcarská společnost Solaxess SA, a to v různých kombinacích lesku či matu nebo skleněných povrchů. V případě velké objednávky je možné jinou barvu vyvinout dokonce přímo na míru.

Barevná fotovoltaika je navíc vyráběna jinak než tradiční černé panelové desky. Pokud si to zákazník přeje, je možné zabudovat solární systém do fasády nebo střechy zcela nenápadně. To by mohlo být řešením například pro památkově chráněné budovy nebo umělecké stavby. Z dálky je fotovoltaická stěna nerozeznatelná od jiných materiálů.

Není nutné se při designování držet ani specifického tvaru solárního panelu, společnost dodává různě tvarované skleněné desky, které jsou schopné tvořit elektřinu na základě fotovoltaických technologií. Ze stejného barevného materiálu je pak možné obložit zbytek budovy i tam, kde je trvale zastíněná.

Fotovoltaika potom nenarušuje design budovy, protože není rozpoznatelná. Na plochách, kam často dopadá slunce, je pak pod skleněný či jiný materiál navíc vložená fotovoltaicky aktivní technologie.

Různorodost barev je široká, společnost nabízí svým zákazníkům například zelenou, šedou, oranžovou nebo dokonce bílou. Na tu vlastní společnost světový patent. Účinnost solárních opláštění se oproti tradiční černé odvíjí právě podle odstínu.

Šedé, tmavě hnědé nebo terracottové fotovoltaické opláštění se pohybuje kolem devadesáti procent účinnosti běžných černých solárních panelů. Tmavší odstíny jsou proto výkonem takřka srovnatelné a u historických budov nabízí účinnou alternativu. Se světlejšími odstíny opláštění účinnost klesá, u bílé fasády dosahuje 55 procent.

„Je třeba se na to dívat jinak. Barevná fotovoltaika nemá primární účel produkovat maximum možné energie, ale je spíše aktivní, živou fasádou domu,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Yvette Orlit ze společnosti Solaxess. Materiál nad křemičitou deskou je navíc skleněný, takže může jít o zajímavý designový prvek budovy.

Budova uprostřed historického centra i školní kampus

Využití pro barevné opláštění budovy našla například střecha parkovacího domu ve švýcarském Chaux-de-Fonds. Jedná se o 1440 tříbarevných solárních panelů, které vedle sebe vytváří portrét světoznámého architekta Le Corbusiera.

„Využité byly černé a bílé solární panely, které zobrazují známého rodáka z města. Jsou tak designovým prvkem. Parkoviště se nachází kousek od letiště, takže každý, kdo přistává či odlétá z letiště, ho vidí,“ komentuje Yvette Orlit.

Bílé sklo s ukrytou fotovoltaickou funkcí využila také budova školního kampusu ESSCA ve francouzském Bordeaux. Moderní bílé solární desky doplnily prosklenou budovu. Dalším vzorovým příkladem je běžná bytová rezidence společnosti Onyx, která solární technologii napasovala přímo do své fasády i balkónů a využila možnost netradičních tvarů fotovoltaického zařízení.



Ani zblízka proto není poznat, že je budova obklopena vertikálními solárními deskami. Balkóny jsou tvořeny bílými matnými panely, fasáda pak odstíny hnědé.

Česká stopa v Kopřivnici

Spolupráci s barevnými fotovoltaickými technologiemi navázala také česká firma OK Panel v Kopřivnici, kterou pro svou výrobu barevného fotovoltaického opláštění certifikoval Solaxess začátkem roku. Zájemci si tak mohou přijít barevné desky „osahat“ osobně i v tuzemském prostředí. Uspět mezi levnou konkurencí z Číny je podle spolujednatele firmy Michala Heinricha náročné, přesto společnost doufá, že bude mít na solárním poli úspěch.

Od asijských konkurentů a dovozu nabízí kromě záruky kvality také možnost individuálních zakázek. Linka je sice z 60 procent automatizovaná, není ale problém ji pro větší zakázku přestavět a vyhovět tak zákazníkovi například při tvarování panelů nebo právě při výběru barvy ladící s cílovou budovou.

Cena za barevné solární opláštění navíc již není tak přemrštěná, jak tomu bylo v minulosti kvůli výjimečným technologiím. Podle Yvette Orlit se pro srovnání barevné solární panely pohybují náklady mezi cenou za tradiční černý panel až k jejímu dvojnásobku, podle barvy a konkrétního zadání. Zákazník by tak neměl platit třeba pětinásobek ceny.

„Jako budoucnost fotovoltaiky vidím aktivní opláštění budov. Nebudeme muset solární panely montovat zvlášť na střechu jako doposud, ale fotovoltaická technologie bude zabudovaná ve všem, v okenicích, střechách, fasádách nebo i balkónech,“ popisuje nové technologie.

„Je to jediné řešení, jak udělat například i staré historické a památkově chráněné budovy energeticky soběstačné,“ vysvětluje Yvette Orlit a dodává, že pokud se do roku 2050 budou muset všechny budovy podřídit nulovým emisím, nezbude některým z nich nic jiného, než k barevné a nenápadné fotovoltaice přistoupit.

Foto: Solaxess / archiv Yvette Orlit